Mikrovlnný závod 2007 jsem proti své vůli absolvoval z domácího QTH, neb se na stavu těla akutně podepsalo jeho průběžné opotřebování. Původním záměrem bylo odzkoušet význam posunutí QTH o cca 200 m výše a relativně tak zhodnotit vliv „kvality“ QTH na dosažitelný bodový zisk v pásmu 10 GHz. Selhání těla ale neplánovaně umožnilo hodnotit výsledek dvou srovnatelných zařízení pracujících v rámci téhož závodu v podobných CONDX, což snížilo řadu subjektivních činitelů, relativizujících výsledek takového testu. Pozor! Nepředkládám tímto diskusním příspěvkem žádné seriózní závěry! Berte to jako pouhé sdělení ve formě informace hodné případné pozornosti. Na porovnatelném zařízení HR10B, které komerčně vyrábí firma BTV Klimkovice, pracovali ve dvou od sebe 20 km vzdálených QTH Jarda - OK2VLT a Olda - OK2ER. Ze čtverce JN89WQ - vodárna na náhorní plošině (462 m ASL) pracoval OK2VLT, z centra města Klimkovice jsem nakonec ze čtverce JN99BS pracoval z domácího QTH já. Nadmořská výška - necelých 250 m. Oba operátoři jsou přibližně stejné třídy. (Jarda je lepší). Výsledek je srovnatelný: OK2VLT - 30 QSO/4389 bodů OK2ER – 29 QSO/5183 bodů Předkládám zajímavý, a pro mnohé možná i překvapivý subjektivní závěr: Ani vysloveně špatné QTH není v pásmu 10 GHz překážkou pro příjemnou práci „od krbu“. Naopak, soudě objektivním pohledem radaru CHMI, dává „mizení stanic“z pásma při prudkých sprškách tušit, že „operování“ vysílacího zařízení s parabolou na trojnožce a pod stanovou celtou na kótě, není pro většinu „normálních“ HAMů úplně radostný zážitek. Dokonce i Jarda - OK2VLT, který byl proti dešti solidně zabezpečen v útrobách OPLU Movano, mi teplo a pohodlí rodinného krbu nikoli jen tiše, záviděl. Nezbývá než doufat, že se co nejdříve rozhojní počet stanic pracujících pravidelně na 10 GHz pásmu od krbu, a že euforizující zážitky ze spojení na stovky kilometrů bude možné na těchto třícentimetrových vlnách prožívat téměř každý den. Fotky na www.btv.cz